Studium vysoké školy samo o sobě dokáže být časově náročné. Pokud k němu ale student zároveň chodí do zaměstnání, má rodinu nebo jiné povinnosti, může být dokončení bakalářské či diplomové práce ještě větší výzvou. Problém často nespočívá v tom, že by student neměl dostatek schopností. Mnohem častěji jednoduše nemá několik hodin denně, které by mohl věnovat psaní.
Právě proto je při psaní závěrečné práce vedle odborných znalostí důležitá také schopnost dobře plánovat čas. Není nutné mít každý den volné celé odpoledne. Mnohem důležitější je vytvořit si pravidelný systém a postupovat po menších částech.
Nečekejte na den, kdy budete mít dostatek času
Jedna z nejčastějších chyb studentů spočívá v čekání na ideální podmínky. Řeknou si, že o víkendu budou mít více času, a proto začnou pracovat až v sobotu. O víkendu se ale objeví jiné povinnosti a psaní se opět odloží.
Podobně může uběhnout několik týdnů.
Mnohem efektivnější je počítat s tím, že času nikdy nebude tolik, kolik by si člověk přál. Pokud máte například každý pracovní den pouze hodinu, využijte právě tuto hodinu. Za týden tak můžete získat několik hodin soustředěné práce, které se během několika měsíců výrazně nasčítají.
Pravidelnost je při psaní závěrečné práce často důležitější než jednorázové několikahodinové maratony.
Rozdělte si práci podle toho, kolik máte času
Není nutné plánovat pouze celé kapitoly. Pokud víte, že dnes máte jen třicet minut, stanovte si menší úkol.
Můžete například:
- najít tři odborné zdroje,
- přečíst jeden odborný článek,
- zpracovat jednu stránku poznámek,
- upravit jednu podkapitolu,
- doplnit citace,
- vytvořit tabulku výsledků,
- opravit připomínky vedoucího.
Takový systém je mnohem realističtější než plán „dnes napíšu celou kapitolu“.
Zároveň díky němu vidíte konkrétní výsledky. I když jste během pracovního týdne napsali pouze několik stran, stále jste se posunuli.
Určete si pevný čas na práci
Pokud budete závěrečnou práci psát pouze tehdy, když se vám zrovna chce, pravděpodobně bude postup pomalý.
Lepší je vytvořit si určitý režim. Například každý všední den od 19 do 20 hodin nebo každé ráno před odchodem do zaměstnání. Nemusí jít o dlouhý časový blok.
Důležité je, aby se z něj postupně stal zvyk.
Po určité době už nemusíte přemýšlet, kdy budete pracovat na práci. Jednoduše víte, že tento čas patří závěrečné práci.
Naučte se rozlišovat mezi psaním a přípravou
Student někdy stráví dvě hodiny u počítače a na konci má pocit, že nic neudělal. Přitom mohl například dvě hodiny hledat zdroje nebo přemýšlet nad strukturou kapitoly.
To není nutně promarněný čas. Problém vzniká tehdy, pokud student neví, co vlastně během daného času dělal.
Proto je užitečné rozdělit práci do několika kategorií. Jednou hledáte zdroje, jindy píšete text, další den upravujete citace nebo analyzujete data.
Nemusíte každý den produkovat nové stránky. Některé části práce jsou důležité právě proto, že vytvářejí podklady pro pozdější psaní.
Vypněte během práce rozptylování
Při psaní závěrečné práce může být největším nepřítelem nikoli nedostatek času, ale nedostatek soustředění.
Otevřený internetový prohlížeč, sociální sítě, e-mail nebo neustálé kontrolování telefonu dokážou z hodiny práce udělat pouhých dvacet minut skutečného soustředění.
Pokud máte na práci jen krátký časový úsek, snažte se ho využít naplno. Telefon můžete odložit mimo dosah a během psaní zavřít stránky, které nepotřebujete.
Jedna soustředěná hodina může mít v konečném výsledku větší hodnotu než tři hodiny přerušované desítkami dalších činností.
Pracujte s realistickým termínem
Oficiální termín odevzdání by neměl být vaším skutečným termínem dokončení.
Pokud máte práci odevzdávat například v určitém týdnu, je rozumné mít hlavní text hotový s předstihem. Získáte tak prostor na korektury, formátování, kontrolu citací a případné připomínky vedoucího.
Při plánování je dobré počítat také s nečekanými situacemi. Můžete onemocnět, mít více práce v zaměstnání nebo zjistit, že část výzkumu bude trvat déle, než jste předpokládali.
Časová rezerva proto není zbytečný luxus. Je to pojistka proti stresu.
Komunikujte s vedoucím průběžně
Pokud práci píšete při zaměstnání, může být lákavé odkládat konzultaci s vedoucím až na okamžik, kdy budete mít hotovou větší část textu.
To však nemusí být nejlepší strategie.
Pokud máte problém s metodikou, strukturou nebo interpretací výsledků, je často lepší zeptat se dříve. Několikaminutová konzultace může zabránit tomu, abyste několik týdnů pracovali nesprávným směrem.
Zároveň je vhodné respektovat způsob komunikace, který vedoucí preferuje. Někteří chtějí vidět průběžné části práce, jiní dávají přednost konzultacím nad většími celky.
Nezačínejte vždy od první kapitoly
Studenti mají často pocit, že závěrečná práce musí vznikat postupně od první stránky až po poslední.
Ve skutečnosti tomu tak být nemusí.
Pokud se vám například dobře pracuje na praktické části, můžete začít právě tam. Pokud máte dobře připravenou rešerši, můžete nejprve zpracovat kapitolu, ke které máte dostatek podkladů.
Jednotlivé části lze následně propojit a upravit tak, aby výsledný text působil jednotně.
Tento přístup může být velmi užitečný zejména při vypracování bakalářské práce, kdy student zároveň pracuje, studuje a řeší další povinnosti.
Pozor na perfekcionismus
Dalším problémem může být snaha napsat každou větu dokonale hned napoprvé.
Student napíše odstavec, několikrát ho přepíše, následně změní jeho strukturu a nakonec zjistí, že na stejné stránce strávil hodinu.
Lepší je nejprve vytvořit pracovní verzi. Tu můžete později upravovat.
První verze nemusí být dokonalá. Jejím cílem je dostat myšlenky na papír. Následná úprava se může věnovat stylu, logice, citacím a gramatice.
Hotový průměrný odstavec se dá upravit. Prázdnou stránku upravovat nejde.
Pokud se dostanete do skluzu, řešte ho okamžitě
Každému se může stát, že plán přestane fungovat. Problém není jeden vynechaný večer. Problém nastává, pokud se z jednoho vynechaného večera stane týden a z týdne měsíc.
Jakmile zjistíte, že zaostáváte, přepočítejte si zbývající čas. Podívejte se, kolik práce skutečně zbývá, a vytvořte nový realistický plán.
Někdy bude nutné změnit pořadí úkolů, někdy požádat vedoucího o konzultaci a někdy zjednodušit původní představu o rozsahu práce. Čím dříve problém začnete řešit, tím více možností máte.
Nebojte se požádat o odbornou pomoc
Student, který zároveň pracuje, nemusí všechno zvládnout úplně sám. Pomoc může mít podobu konzultace, jazykové korektury, metodické pomoci, práce se statistickými metodami nebo kontroly formální stránky.
V případě odborných služeb je ale důležité vždy respektovat pravidla konkrétní vysoké školy. Odborná pomoc může být užitečná především jako podpora a konzultace, nikoli jako způsob obcházení akademických pravidel.
Užitečné mohou být například služby zaměřené na vypracování podkladů bakalářské práce na zakázku, konzultace metodiky nebo odbornou kontrolu textu. Student by měl vždy vědět, co přesně si objednává a jakým způsobem může výstup podle pravidel své školy využít.
I při zaměstnání lze práci zvládnout
Práce při studiu samozřejmě znamená méně volného času. Neznamená to ale, že není možné kvalitní bakalářskou nebo diplomovou práci dokončit.
Klíčem je realistický plán, pravidelná práce a schopnost rozdělit velký úkol na malé kroky. Není potřeba psát každý den deset stran. Pokud budete několik měsíců postupovat pravidelně, i jedna nebo dvě kvalitně zpracované stránky za několik dní mohou vytvořit velmi solidní základ celé práce.
Nejdůležitější je nezačít závěrečnou práci vnímat jako obrovský úkol, který musíte zvládnout najednou. Bakalářská nebo diplomová práce je dlouhodobý projekt složený z desítek menších úkolů. Jakmile si je rozdělíte a budete je postupně dokončovat, celý proces bude výrazně přehlednější a méně stresující.
Tip: Pokud při zpracování závěrečné práce potřebujete odbornou podporu, můžete využít například konzultace, pomoc s rešerší nebo vypracování podkladů diplomové práce na zakázku. Vždy si ale předem ověřte pravidla své školy a využívejte pouze takovou formu pomoci, která je s akademickými pravidly slučitelná.